Octopus CB

Nenechte se zabít svojí sebedůvěrou

Pokud se podíváte na roční zprávu DAN o potápěčských úrazech, u většiny z nich je ozančena jako příčina lidská chyba. A tuto paralelu bohužel najdeme i u dalších outdoorových sportů. A nebo na silnici.

Bohužel je to tak. Selhání zařízení nebo náhlá změna podmínek se ve statistikách objevují také, ale až dále pod lidským selháním. A i zde se někdy dá označit lidské selhání jako prvotní příčina.

Co je za tím?

Nevhodný nebo nedostatečný výcvik? Určitě ne. Školy se snaží udržet slušnou kvalitu výcviku. A pokud, museli by být účastníci nehod mladí, nezkušení potápěči nebo potápěči, kteří se potápí jen párkrát za rok.

Nejčastěji se účastní nehod potápěči s cca 200-500 ponory. Tedy celkem zkušení potápěči. Proč? Za tím jsou dva důvody

Ilustrační fotoSebedůvěra

Pokud jsem zvládnul 200 ponorů, dám i ten další. Nemám strach, je to rutina. A zkouším posouvat své mantinely dál a dál. Nejsem ostražitý, podceňuji kontroly, už nefunguje adrenalin, který "bystří smysly" u prvních ponorů. 

Už jsem doma

To je druhý důvod. Efekt posledního kilometru v autě. Ukončuji celkem náročný ponor, zima, tma, náročná navigace. Vše jsem zvládnul. Už jen pár minut na deco zastávce, pak safety stop. Nedávám pozor, už se vidím s termoskou horkého čaje. A problém může být na světě. nezvládnutá kontrola vztlaku, přerušené deco.

A pokud tedy dojde k nehodě, nemáte zkušenosti pro její zvládání, nereagujete intuitivně. 

Potápěči jsou většinou posedlí bezpečností. Tak se toho držme a snažme se, ať se potápění neobjevuje v rubrikách rizikových sportů. Vždyť "dolů" si chodíme odpočinout a odříznout se od toho shonu nahoře.