Octopus CB

Debreefing a jeho význam

Ponor končí vylezením na loď, břeh? Nebo pověšením výstroje na sušák? Ani jedno. Ponor končí až potom, co jste si o něm popovídali. Pouze rozbor ponoru a jeho slabších míst vám umožní poučit se a stát se lepšími potápěči.

Ilustrační fotoVětšina, naprostá většina, ponorů končí dobře a šťastně. Potápěči se vrátoí na hladinu, do hospůdky, na loď a povídají si o ponoru. Kdo co viděl, jaký byl proud. Srovnávají si svoje zážitky a prožitky. Srovnávají, kolik spotřebovali vzduchu. Srovnávají si svoje reakce v konkrétní situaci s reakcí ostatních.

je vědomně potřeba věnovat se situacím, teré mohly vyústit v krizi nebo již dokonce krizí zaváněly. Když jednoho z vás zachytil proud a odnesl jej od skupiny. Za jak dlouho jste si toho všimnuli? Když někdo signalizoval něco, čemu nikdo nerozumněl? 

Právě rozbor těchto sitací činí debreefing neocenitelný. 

Nejprve je nutné říci jednu věc. Tento rozbor ponoru NENÍ o přiznání viny nebo svalení viny na někoho. je to o popovídání o ponoru. V kurzech technického potápění se s debreefingem pracuje normálně. Ale měl by být součástí i rekračního potápění.

Jak má vypadat debreefing

Nejširší myšlenka rozboru ponoru je ponor od počátku do konce. Začíná se s nastavením zařízení, nastrojením, kontrolou, vtupem do vody a sestupem. Pěkně krok za krokem až po vynoření a nástup všech členů na loď nebo na břeh. Je potřeba se soutředit nejen na problémová místa, ale i na místa, která byla zvládnute perfektně. Poskytování jen negativní vazby by mohlo ostatní pěkne znechutit. Vyzdzvižení perfetní práce je naopak motivující pro další zlepšování a učení,

Reakreační ponory

I při rekračních ponorech zažijete problémová místa. Například ve složené skupině na dovolené. Potápěči jsou z různých škol, jinak odpotápění, jinak zkušení. A pravděpodobně budou používat různé signály nebo jejich modifikace. Pokud jste si tedy signalizaci nesjednotili před ponorem, je po ponoru důležité si popvídat o tom, čemu jste pod vodou nerozumněli. A příště již budete vědět.

Dalším bodem je poloha členů skupiny vůči průvodci. Ta nejhorší možná je přímo nad průvodcem. To je dokonalý slepý úhel, kde o vás průvodce vůbec, ale vůbec neví. Vím, že pro sledující je to fajn pozice a má dokonalý přehled.,

Party kamarádů často upadnou do rutiny, kde jeden ponor vede a druhý "se veze". I o tom je potřeba hovořit. Jak u té stěny? Ten co je dále od stěny může mít problém s viditelností. Víte o sobě během celého ponoru.

Poučení i pro instruktory

Je to poučení pro obě strany. Jak může instruktor po žákovi chtít, aby vykonal nějaké cvičení správně, když jej neviděl jednoduše proto, že byl příliš daleko. nebo v té době ještě řešil svůj probém s vyvážením. Vysvětlením si těchto drobných zaskřípání vede k tomu, že další ponor bude lepší a pohodovější.

Důležitost

Popovídání o ponoru je důležité pro další ponory. Ignorováním věcí, které nejsou dobře, nikomu nepomůžete a při dalším ponoru je budete opakovat. Což nepřidá na náladě ani vám, ani ostatním. Je potřeba hledat alternativy, diskutovat. 

Člověk je naštěstí tvor poučitelný (omezeně). Tak proč nenechat poučit se ostatní ze svých chyb? Ale je lepší o všem diskutovat hned po ponoru. Dávat to k lepšímu u piva deset let potom nikomu moc nepomůže.