Většina potápek si ani ve snu neumí představit, že by bezpečnostní zastávku vynechala. Zvláště u hlubších nebo delších ponorů - i když jsou bezdekompresní, jak jinak. Výhod u bezpečnostní zastávky je více, i když nejsou třeba tak zřejmé.
- Pomůže postupnému uvolnění dusíku z krve. To se všeobecně ví.
- Umožnuje se potápěči zorientovat, případně rozmyslet, jestli to je skutečně jeho loď (v případě Egyptských safari)
- Umožnuje potápěči zkontrolovat případné překážky ve výstupu
Jak postupoval vývoj bezpečnostních zastávek
Léta sedmdesátá
Vojenští potápěči byli v každém případě dále. V této době bylo normální praxí stoupat rychlostí 18m / min. V té době se také prováděl jeden z prvních seriózních výzkumů vztahu výstupové rychlosti a vzniku dekompresní nemoci. Na jeho základě se redukovala výstupová rychlost na 10m / min.
Léta osmdesátá
PADI jako první zahajuje kampaň Be Safe Diver. A bezpečností zastávka se dostala do jejich učebnic
Léta devadesátá
Bezpečností zastávka se dostává i do počítačů. A také se dále zkoumá vliv rychlosti výstupu a provedení bezpečnostní zastávky na vnik bublin v krevním řečišti. K jakému závěru asi došli?
Po roce 2000
Všechny počítače již mají automaticky zabudované upozornění na bezpečnostní zastávky. Každému novému potápěči se to vtlouká do hlavy.
Když jsem si v roce 1999 dělal kurz, samozřejmě bez počítače, stále se bezpečnostní zastávka jen doporučovala. A instruktor razil heslo: "počítač je dimenzovanej na starou tlustou němku, českej mladej kluk to musí vydržet". tedy bez urážky tlustých občanů Německé republiky.
A z té doby pochází také příběh o jednom už tehdy velmi zkušeném potápěči, který se vynořil s pískajícím a blikajícím počítačem na loď. A pak svůj počítač spustil, se slovy "já tě naučím potápět", na provázku do hloubky 5m. Přežili bez následků obá :-)
