Za mnoho let potápění jsem mluvil s mnoha potápěči (a potápěčkami) nejen na břehu českých lomů, ale i moří. A čas od času narazím na jedince, pro které je chorvatské potápění "nuda". Musí aspoň na vrak nebo lokalitu, kde si mohou sáhnout na na 40 a více. Nebo proud, ať je trochu adrenalin. Není jich mnoho, ale jsou. A zajímavé je, že jsem potkal jednu jedinou ženu (ahoj Ewka), která měla touhu padnut do 100 metrů. Jsou proto muži lepší potápěči?
Hormony a pocity
Muži asi hledají svůj příděl adrenalinu. Vždyť na souši je to podobné - závodníci, piloti, ... A pokud se spojí pod vodou muž a žena, prý to muže vybičuje k další várce testosteronu a adrenalinu.
Ženy naopak jsou opatrnější. Asi ze své podstaty.
Vyvážení, pohyb a teplo
Ženy mají jinak rozložené tukové zásoby než muži a obcvykle mají vyšší procento tělesného tuku. To znamená, že jsou lépe izolované a odolnjší vůči chladu a vydávají méně energie. A méně energie = menší spotřeba vzduchu.
Komunikace
Ženy umějí komunikovat neverbálně lépe než muži - musí se domluvit s miminem. A to jí dává náskok při čtení okolí a orientaci se v podvodním prostředí.
Zaměření na detail
Muži jsou od přírody více zaměřeni na detail. Ženy naproti tomu si spíše uvědimují prostor. To v kombinaci s opatrnějším přístupem znamená, že ženy se méně dostávají do kontaktu faunou a flórou.
Když to není v nohách
Muži se obecně snaží spoléhat spíše na sílu horních končetin. Ženy - opět jinak - na dolní končetiny. To, v kombinaci s lepším vyvážením a uvědoměním si prostoru okolo sebe vede k účinějšímu plavání. Ženy obecně uplavou stejnou zdálenost na méně kopů.
A zase jsme u spotřeby vzduchu
Když sečtu všechny technické rozdíly - efektivnější pohyb, vyvážení, orientace - a fyziologické rozdíly - menší plíce, menší vzrůst - vychází jen jediné. Ženy na stejnou vzduchovou zásobu vydrží pod vodou déle než muži.
Schválně pozorujte své kamarády/kamarádky. Jak se pohybují, jak to dělají? Můžeme se od sebe navzájem i něco naučit.
